top of page

Suché plstění: Precizní technika s důrazem na detail


V předchozím příspěvku jsem vás letem světem seznámila ve veliké zkratce s principem plstění. Nyní se zaměřím na jednu z nejpopulárnějších technik – suché plstění, nebo také plstění jehlou. Tento způsob plstění je ideální zejména pro vytváření malých, precizních a detailních výrobků a projektů s realistickými detaily, případně na dokončení a dozdobení projektů vytvořených mokrou technikou. No, můžete de facto tímto způsobem vytvářet i vetší projekty, ale vzhledem k velké časové náročnosti této techniky je třeba počítat, že nám potom zaberou opravdu velké množství času a případná prodejnost takového výtvoru při komerčním využití je v českém prostředí na hraně únosnosti. Pro představu, zvířátka s realistickou srstí, jako je veverka, nebo bobr o délce 15 cm, které mám ve svém Portfoliu, vám mohou zabrat 6 hodin práce čistého času.


Proč to tak trvá? Co všechno obnáší technika suchého plstění, jaký materiál a nástroje budete potřebovat, a jaké jsou výhody, ale i nevýhody této techniky? Pojďme se na to podívat.

Takováto realistická veverka se srstí o výšce cca 15 cm vám může zabrat 6-8 hodin práce čistého času.
Takováto realistická veverka se srstí o výšce cca 15 cm vám může zabrat 6-8 hodin práce čistého času.

Co je suché plstění?


Suché plstění je technika, při které se používá speciální plstící jehla s ostrými hroty k propojení jednotlivých vláken vlny a zhutnění jejich vrstev do plsti. Zcela jednoduše řečeno vezmete chomáček vlny, poskládáte jej, stlačíte, a potom do něj pícháte speciální jehlou na speciální podložce a postupně přidáváte další vrstvy vlny tak dlouho, dokud nedocílíte požadovaného tvaru. Je to ideální volba, pokud chcete pracovat na menších předmětech nebo chcete vytvořit jemné, detailní tvary. A také pokud chcete vybít nehromaděnou negativní energii, aniž byste někomu ublížili, maximálně tak sobě (jehly jsou opravdu ostré!)


Potřebné nástroje a materiál


Pro suché plstění budete potřebovat:


  •     Plstící jehly:

    Speciální jehly s ostrými hroty, které jsou klíčové pro propojení vláken vlny. Existují různé typy jehel, které se liší tloušťkou, reliéfem a tvarem hrotů. Čím silnější jehla, tím rychleji se proces plstění postupuje, ale také zanechává viditelnější vpichy, takže pro detaily je lepší použít jemnější jehly. Různé druhy jehel se používají pro prvotní získání tvaru projektu, jiné pro dokončení a závěrečné úpravy povrchu, další jsou zase vhodné na propojování jednotlivých částí figurek nebo pro vytváření realistické srsti.

    Obecně se začátečníkům doporučuje naučit se nejprve pracovat se silnějšími jehlami trojúhelníkového průřezu, které jsou i nejčastěji k dostání, ovšem je otázkou, jestli vás větší odpor tlustší jehly hned ze začátku neodradí.


    Zajímají vás jednotlivé druhy jehel, které jsou na trhu k dostání, k čemu se hodí, a na co si s nimi dát pozor? Můžete se těšit na samostatný článek věnovaný jenom tomuto tématu, kde vám prozradím, se kterými nejraději pracuji a které vám dle mého názoru ušetří nejvíce času a podstatně zvýší komfort práce.



  • Vlna: Existuje tak velké množství vln a dalších přírodních i umělých vláken rozličných hrubostí a barev, že se v jejich nabídce člověk jen těžko orientuje. Plstit se dá totiž nejenom ovčí vlna, ale i další srst zvířat, hedvábí, nebo umělá vlákna. Upřímně však nelze jednoduše a obecně říci, jaká se hodí pro suché plstění nejvíce, jelikož ve výsledku záleží především na tom, jaký projekt jste se rozhodli vytvořit a jakých vlastností u něj chcete docílit. Proto jsem se rozhodla, že druhům jednotlivých vláken věnuji samostatný článek, kde představím jejich vlastnosti a možnosti využití v závislosti na různých typech projektů.

    Zcela obecně lze říci, že pro plstění jehlou se pro začátek nejlépe hodí ovčí vlna střední hrubosti, ideálně mykaná, která se plstí poměrně rychle, a zároveň jdou při troše snahy zapracovat na povrchu do hladka, takže vám z výsledného projektu netrčí neposedná vlákna na všechny strany.

    Při suchém plstění se vám ze začátku bude nejlépe pracovat s mykanou vlnou střední hrubosti.
    Při suchém plstění se vám ze začátku bude nejlépe pracovat s mykanou vlnou střední hrubosti.

  • Podložka na plstění: Jelikož jsou plstící jehly dost křehké, je zapotřebí při plstění pracovat na podložce, která zabrání jejich zlomení. Speciální podložka pro plstění poskytují při práci jemný odpor, takže je zapotřebí vybrat takovou, která není ani moc tlustá, ani příliš měkká, ani příliš tvrdá. Pro začátek a občasné tvoření jen tak pro sebe pro radost si vystačíte s obyčejným kusem molitanu 5 x 20 x 20 cm, nebo hladkou mycí houbou, pokud však máte v úmyslu pravidelnější a dlouhodobější práci, pak se vyplatí podložku řádně "vytunit" , aby vám dlouho vydržela, pracovalo se vám s ní dobře a aby výsledek vaší práce byl co nejlepší - protože i na podložce záleží.


    Na co všechno si dát při výběru podložky pozor a s jakou se mi pracuje nejlépe? I na toto téma chystám samostatný článek ;)


Jako podložka vám pro začátek bohatě poslouží pět centimetrů tlustý molitan, nebo hladká mycí houba. Když ji zabalíte do plátna, vydrží vám déle.
Jako podložka vám pro začátek bohatě poslouží pět centimetrů tlustý molitan, nebo hladká mycí houba. Když ji zabalíte do plátna, vydrží vám déle.


Mám podložku, vlnu, jehlu - a co teď?


    Příprava materiálu: Začněte s malými kousky vlny. Oddělte malý chomáček vlny o velikosti zhruba dlaně a začněte s ním pracovat.


    Tvarování základní struktury: Vytvořte základní tvar výrobku, na který budete postupně nabalovat další vrstvy. Vezměte připravený chomáček vlny, pevně jej srolujte a několikrát přeložte.


    Plstění: Pomalu začněte propichovat jehlou vlnu, kolmo k podložce, a vytahujte ji vždy rovně nahoru ve stejném směru, v jakém jste ji vpíchli dovnitř. Když jehla projíždí vlnou, proplétá vlákna vlny, spojuje je a postupně tvarujete vlnu do požadované podoby. Tam, kde propíchnete vlnu vícekrát, bude plsť hutnější a pevnější a bude mít menší objem. Buďte trpěliví, proces může chvíli trvat. Čím více plstíte, tím pevnější a kompaktnější se tvar stává. Výsledný projekt by měl být při zmáčknutí zhruba stejně tvrdý, jako tenisový míček. Pokud pevnost podceníte, nebude držet tvar a nebude tolik odolný.


    Detaily: Jakmile máte základní tvar hotový, začněte s detaily. Pomalu přidávejte malé kousky vlny pro jemné detaily a pomalu je tvarujte a připlsťujte pomocí jehly.


Výhody suchého plstění:


    Preciznost a detail: Tato technika je ideální pro vytváření jemných detailů, jako jsou oči, vlasy, květiny nebo jakékoliv malé objekty.

    Flexibilita: Můžete pracovat na malých i větších projektech, přičemž máte možnost vylepšit a upravit svůj výtvor i během procesu. Zároveň si můžete být jistí, že uplstit jde cokoliv. Naprosto cokoliv.

    Cena: Počáteční investice do výbavy není vůbec vysoká - při ceně jehly kolem 20,- korun a vlny v řádech desetikorun na menší projekt, se nemusíte bát to alespoň vyzkoušet.


Nevýhody suchého plstění, aneb na co si dát pozor:


    Nebezpečí úrazu: Plstící jehly jsou opravdu velice ostré a pokud se jimi píchnete, vážně to bolí. Při zlomení také může špička ošklivě odskočit, takže opatrnosti je zapotřebí. Pokud však budete dodržovat základní pravidla vedení vpichu, tak je pravděpodobnost zlomení minimální, i tak je třeba s tím počítat. Zároveň je zapotřebí dodržovat i bezpečnostní pravidla k eliminaci přenosu nakažlivých nemocí - zásadně si nepůjčovat cizí plstící jehlu a pokud se budete účastnit nějakého kurzu, vyžadujte jehlu novou, nepoužitou.

    Časová náročnost: Pokud si vymyslíte ambiciózní, hodně detailní či velký projekt, je třeba počítat s tím, že jeho vytvoření vám zabere velké množství času. To ale nevadí, pokud máte plstění jako hobby a relax, pak vás nic netlačí.

    Prašnost: Vlna může obsahovat poměrně velké množství prachu, což vám nemusí udělat dobře, zvláště pokud se mu budete věnovat pravidelně třeba i několik hodin denně. V takovém případě je nutné počítat s tím, že budete potřebovat na plstění samostatnou , dobře větratelnou místnost (protože při dlouhodobém plstění doma v obýváku budete kašlat nejen vy, ale třeba i vaše děti), případně zvážit práci v respirátoru (což ovšem vaše blízké neochrání)

    Alergie: U některých jedinců se může vyskytnout alergie na ovčí vlnu, nebo častěji na nečistoty ve vlně obsažené. Vlna může obsahovat nejenom prach, ale i různé částečky travin a pod, které se při práci s ní uvolňují do vzduchu, a nemusí vám, nebo vašim blízkým udělat dobře.

    Prostorová představivost: Při vytváření trojrozměrných projektů technikou suchého plstění se velice hodí mít dobře vyvinutou prostorovou představivost. Ten, komu jde modelování a keramika, zvládá většinou práci s vlnou velice rychle a bravurně. Pokud se trápíte při modelování, budete se pravděpodobně trápit i při plstění.

    Závislost: Jakmile plstění jehlou zkusíte, většinou vás ihned chytne, a budete potřebovat kompletní spektrum barevných vln všech hrubostí, jehly všech tlouštěk a profilů, všemožné držáčky a pod, nebo i plstící stroj. A taky začnete trávit s vlnou víc času než s vlastní rodinou, protože vás bude zajímat, jestli byste zvládli uplstit velrybu, vašeho bernardýna Bohouška, nebo papouška s realistickým peřím


Jestli se přesto rozhodnete, že to chcete risknout, můžete se příště těšit na návod na váš první jednoduchý plstěný projekt, nebo vás to můžu naučit osobně. Stačí napsat mail na plstivhrsti@seznam.cz, případně sledovat FB profil Plsti v hrsti, na podzim již plánuji workshop na Dobříši! ;)

 
 
 

Comments


bottom of page