Cena výrobků:"A nešlo by to levněji?"

...Na tuhle otázku mi bohužel nezbývá než odpovědět: "Ne, nešlo." Teda jako šlo, ale dostali byste asi něco úplně jiného než jste si představovali.

Technikou, kterou se zabývám, tedy suchým plstěním, z ovčí vlny, lze vytvořit cokoliv si jen umanete. A to doslova a bez nadsázky. Realistické figurky zvířat, kabelky a peněženky s nádhernými plasticky vystupujícími motivy, šperky, šály, pohádkové bytosti všech tvarů a barev. Limitem je vám při tvorbě jen vaše fantazie.

Výhodou je, že cena materiálu u jednotlivých výrobků je více méně zanedbatelná - 1 gram ovčí vlny vás v závislosti na zpracování stojí 1-2 koruny, pokud chcete použít ve své tvorbě nějaké extrabuřty, jako třeba česané hedvábí, které dávám do hřívy svým jednorožcům, pak si sice připlatíte, ale obecně lze říci, že materiál na vytvoření jednoho zvířátka cca 10cm velkého vás nebude stát víc než 20 korun. To je docela v pohodě, co? Tak proč sakra prodávám jednorožce za pětikilo?! No, protože plstění je technika náročná především na čas, a toho já si teda osobně vážím dost, zvlášť od té doby, co mám děti.

Jeden takový jednorožec mi trvá přibližně dvě hodiny času. Takže to máme padesát korun za materiál, protože hedvábí v hřívě je dražší než vlna, ale zato je hebounké...no jako hedvábí, a ten lesk je úchvatný, takhle si prostě představuju jednorožce! Pak čtyřista za dvě hodiny práce - to mi dneska nepřijde obzvláště závratná suma, ale uvědomuju si, že ani na tuhle hodinovku někteří lidé nedosáhnou, no a protože jsem odjakživa poctivka a založila jsem si na tohle svoje vyrábění živnost, abych se nemusela bát výrobky prodávat, tak něco taky odvedu na daních. Ano, pětikilo za malou dekoraci z ovčí vlny je pro někoho hodně, chápu, že si to dvakrát rozmyslíte, než něco takového koupíte, ale ta cena prostě odpovídá, ba naopak s připočtením daní a času na propagaci apod. je vlastně ještě žalostně nízká.

Protože si uvědomuju, že dost lidí má hluboko do kapsy, snažím se ve svém sortimentu mít i menší a hlavně méně pracné kousky, které si může milovník přírodních materiálů dopřát i když nemá peněz nazbyt. Moje malá sovička, kterou jsem zničila ve svém videu, ve kterém demonstruji složení svých výrobků a napodobenin plstěných výtvorů čínské provenience, je velká asi pět centimetrů, ale i tak mi její vytvoření trvalo asi třičtvrtě hodiny. Vyrobila jsem ji pro naši Toničku, ale kdybych jí měla prodávat, tak bych za ni měla chtít tak stopade, ale prodávala bych ji za osmdesát, aby se prodala.

Polystyrenovou sovu potaženou polyesterovým filcem a slepovanou tavnou pistolí, dovezenou z Číny a prodávanou v jednom nejmenovaném nadnárodním řetězci s levným zbožím, jsem koupila za dvacku. Pro někoho super kauf, pro mě tak akorát, že mi nebylo líto ji zdemolovat. To u Toniččiné sovičky, tam mi bylo vyloženě líto do ní střihnout. Ale na rozdíl od čínské sůvy, kterou můžu akorát tak vyhodit do plastů, protože nic jiného to není, a doufat, že to neskončí v mikro podobě ve vodě, kterou pak všichni pijeme, a ve vzduchu, který dýcháme, svoji plstěnou sovu můžu buďto pár desítkami vpichů a kouskem nové vlny opravit a pověsit zpátky na stromeček, nebo dát do kompostu.

A to se mi na tom líbí.